Vedle Arielu

Den dvaadvacátý

V sobotu jsem se probudila vedle pracího prášku Bonux. A taky vedle Arielu. Prostě v takový zvláštní pofidérní místnosti vedle Mattyho pokoje. Do práce jsem to vzala přes Tomana, kde jsem si zas jednou dopřála plechovkovou Fantu. Do íčka přišli dva lidi, oba něco kupovali, tak pohoda. Zbytek času jsem seděla na internetu a četla Terčin blog. Měla jsem tam velký dluhy a potřebovala jsem přelouskat celý Helsinky. Cestou domů jsem si zase vysnila určitej oběd a musím říct, že se mi (snad poprvý) z půlky splnil, protože byla skvělá polívka s ještě skvělejšíma dědovejma nudlema. A tak jsem ani nebyla zklamaná, i když druhý jídlo bylo o něco slabší.

Odpoledne se nic nedělo, protože jsem od půl jedný asi do šesti spala. Měla jsem už ohromnej deficit, ještě z Prahy, tak jsem to děsně potřebovala. Potom jsem se přesunula ke compu, začala psát biografii April L. Hernandez (doufám, že to stihnu dřív, než by mě někdo předběhnul), ale vyhodil mě brácha s tím, že na úpický webkameře sledoval, jestli už nejde táta od busu. :DD Jakože on táta měl přijet z pánský jízdy, tak byl v očekávání každou chvíli. U večeře jsem stihla mámě vylíčit všechny zásadní zážitky z Práglu, spory s babičkou, ukázat jí nový oblečení a tak. Potom táta dorazil a dovez' mi ze Slovenska sýrový nitě, který miluju.

V úplným závěru dne, kolem 21. hodiny, pro mě přijel před barák Fiat 500 a já si jízdy v něm zase mohla plně užívat při cestě do Rtyňky, kde jsme se na chvíli stavili u Marka, Míša mi mohla vrátit dývko, Áďa čelenku, dali jsme si nějakýho toho lahváče a nakonec koukali na "bestof-díly" How I Met, strašně jsem se bavila, protože jsme si pustili právě 3x05 se sendvičem a potom taky 3x08 s chroupající Lily :DD ... "Až spolu skončíme, ani si nebudeš pamatovat moje jméno!" "Ale ne, Blabla, tak to přece není!" LOL. ^^