Den pětadvacátý
V půl jedné odpoledne dochází k podepsání cestovní smlouvy do Tuniska, hotel Les Pyramides nebo Fourati. Který z nich se máme dozvědět až o čtyři hodiny déle. Do cca půl čtvrté nic nejím, a přitom mi z hladu vůbec není špatně, divím se. Odcházím na oběd opět nahoru na Kvíčalu, tentokrát se však nezdržíme dlouho, brzy už se zase poflakujeme Pod Městem...
Mezitím nastává nečekaná komplikace. Matěj má pět měsíců prošlý pas, takže je několik možností, ze kterých jako řešení zvolíme výrobu rychlopasu. Opět (za dva dny již potřetí) usedám na židli v úpickém infocentru a zároveň cestovní agentuře. Do Tuniska jsou rezervované zatím jen letenky, o hotelech žádné nové zprávy.
Dobrý díl Dr. House. Večer dochází k dalšímu fatálnímu zvratu - píše mi Tom, že onen Nový Zéland by snad doopravdy mohl vyjít. Za něco málo přes 20 000 Kč dohromady. Nastává čas na několik velkých rozhodnutí, jestli dát peníze do stále ještě rezervovaného moře, nebo riskovat a schovávat si je na Zéland. Mámu by asi kleplo, kdyby tohle všechno věděla.
Večer jsme byli s Mattym u Čepelků, prý pro mě má speciální dárek k narozkám, tak jsem zvědavá. A já jsem tam venku volala s Tomem 5 minut. Kdo ví, jak tohle všecko ještě dopadne...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat