Nutno se pochválit

Den šestnáctý

Čtu knihu. Ano, já čtu knihu. KNIHU! A co je na tom ještě lepší, jsem už dávno za půlkou a se čtením jsem začala dnes okolo 10. dopoledne! Koleduju si o rekord. Chtěla jsem to ještě dneska dočíst, nebyl by to problém, ovšem to by museli vypnout proud. Nesměl by jít počítač, žejo. A teď něco k té literatuře, co si jako jedna z opravdu mála mála mála dokázala vydobýt moji pozornost. Jmenuje se to O lásce a jiných běsech, na první pohled a poslech názvu nezajímavé. Jenže! (slovo jenže se mi moc líbí) Napsal ji Gabriel García Márquez, nejslavnější a nejlepší latinskoamerický spisovatel, v roce 1982 dostal Nobelovu cenu. Jeho nejznámější díla jsou třeba Sto roků samoty, Všechna špína světa, Na paměť mým smutným courám (super název ^^) a hlavně Láska za časů cholery, kterou nedávno zfilmovali. A tahle, co čtu já, je o dvanáctiletý holce, kterou pokouše pes, kterej má vzteklinu a katolíci ji prohlásej za posedlou ďáblem a zavřou do kláštera. Krom toho, její táta byl do 52 let panic, máma zas hrozná coura. A teď umře na selhání jater, protože v mládí vypila příliš medoviny... Hrozně mě to baví. :))) A třeba mi to pak učitelka i dovolí místo nějaký povinný četby zapsat do čtenářáku.

V práci jsem trpěla bolestma, ukořistila 3 Veselý výlety pro příbuzný, co si o ně řekli, dělala na statistikách prodeje v Excelu (další precizní výtvor, nutno se pochválit) a obsluhovala Nizozemce. 10 minut po konci otevíračky, ale nevadí. Spustili na mě německy, z čehož jsem rozpoznala jen gegen. :DD Zoufale jsem zakňučela "English?" a dopadlo to dobře, anglicky mluvili snad ještě líp. A byli fajn, chtěli nějakej program, kam se jet podívat s šestiletým a ještě menším dítětem. A potom hřiště, tak jsem je poslala do Havlovic, popřála jim "good luck" a taky "have a nice trip" a šla domů. A pak že angličtinu přes prázdniny v Úpici nevyužijete, že. 8)