Cave canem

Den třiatřicátý

Možná nejplodnější (stálí čtenáři vědí, že slovo plodný je synonymum k úspěšný, hodnotný, plný,...) ze všech dnů týdne. Ráno mě vzbudila Aduš smskou, že se staví, až s Míšou splní svou misi (tajné). Stavila se a já jí šla otevřít se zalepenýma očima, mastnýma vlasama a v noční košili. (Ano, jsem lemra. :D) Předala mi spoustu filmů na dvd, i pár soundtracků a chvíli jsme se bavily u nás v obýváku, až padnul nápad, aby se večer - a klidně i s Verčou a Míšou - stavila na ňákej ten film, že tu budu sama...

Mezitím jsem úplně zapomněla na to, že mám jít s mámou na oběd k Čepelkom, takže jsem pak rychle vystartovala a vyběhla před barák v prvním oblečení, co mi přišlo pod ruku, a v žabkách. Ještě že je to tak blízko. Daly jsme si úpickej řízek a cestou domů - Cave canem!! - jsme potkaly... Toho úchyláka z vlaku!!! Jsem ho hnedka poznala, ty jeho pronikavý oči a natočenej knírek! FUJ!! :-!

Odpoledne jsem vylepšovala jak Flickr, tak profil na CSFD, teď je vážně ujetej. A taky jsem konečně dopsala biografii April L. Hernandez a už jen čekám, až mi ji publikujou. :))

Večer jsem vyrazila na zahradu, byl to můj úkol, všechno zalejt. Jenže já se svojí absolutní nepraktičností a hadice... no, moc to nešlo dohromady, ale detaily popisovat nebudu. :DD Každopádně jsem si za odměnu natrhala stovky kuliček rybízu a vyfotila babiččiny růže, abych je o den později mohla dát na Flickr... :DD

Večer už přišly holky, tak jsme se dívaly na Pulp Fiction a pak se nám už nechtělo rozkoukávat Hedvábnou cestu, takže jsme si pouštěly různý videa na youtube. Cokoli nás napadlo. A strašně jsme se přejedly sladkostí, lentilky mi ještě zbyly. Ale aspoň jsem si je ve všech možnejch barevnejch kombinacích a tvarech mohla vyfotit. (Sledujte v příštím díle Flickru!)