Den devětadvacátý
Tohle byla první sobota po třech měsících, kdy jsem nemusela vstávat do práce. Neuvěřitelný, fakt! A tak jsem se rozhodla si ji pořádně užít, válela jsem se asi do 12. K obědu jsme si došli na náměstí pro čínský nudle :)) a pak ještě stihli Good bye, Lenin. Děsně jsem všechno poklidila, utřela, umyla. A po týdnu se vrátili naši, svoboda skončila. Viděla jsem veškerý jejich fotky ze Šumavy, vyslechla si, kam kdy jeli, co kdy dělali. Ale aspoň mě to zabavilo od stresů a špatný nálady. Dokonce jsem se kvůli tomu, abych u sebe na posteli zase jen neseděla a nekoukala do zdi, nabídla mámě, že jí pomůžu s vybalováním.
Sobota na pouti byla možná ještě lepší, než pátek, ale těžko srovnávat. Taky se mi ty dny dost pletou do sebe. Ale v sobotu přišla i Lucka, z toho jsem měla radost. A pak jsme se společně ve frontě na pivo koukaly na ohňostroj a děsně se nám líbil, to si pamatuju, že jsme byly jak malý a bály se, že na nás spadne. ^^ Zase jsme se v závěru přemístili na Dlouhý, kde bylo narváno. Pařilo tam strašně moc lidí, mladejch i starejch, hrozně jsme se divili, jakej úspěch ta akce měla. Tentokrát jsme to zabalili dýl než v pátek, přišla jsem domů kolem třetí, a přesto bylo v kuchyni živo. S našima tu seděli známí a měli na stole talíř hranolek, kterej mi máma i s tatarkou a kečupem vnutila, a tak jsem to všechno ještě spořádala pěkně u sebe v posteli na dobrou noc. :))
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat