A pak že nerostou

Den jednatřicátý

Před devátou ráno jsem vypravila bráchu, měl před barákem čekat na dědovo auto, protože s nima odjížděli i se sestřenkou na dovolenou do Jizerek. Šla jsem ještě spát a vzbudila se v 11. A to přišla krize. Veliká, možná největší za celý prázdniny, protože to na mě všecko padlo a ani se mi nechce rozepisovat, co přesně. Jen si pamatuju, že jsem ani nebyla schopná ohřát našim oběd.

Odpoledne se situace trochu zlepšila, došla jsem na nákup, smotala ponožky a domluvila si s Luckou program. Přes počáteční potíže (Dvůr je moc daleko, Lucce se zablokoval volant u auta atd.) jsme se vesele shledaly v autobuse na Sychrově a dojely do Malejch k Pétě domů. A tam jsme si to děsně užívaly, koupaly se ve velkým bazéně před barákem jako z Miami, pily kolu a připadaly si jako bohatý americký paničky. :))) Probraly jsme asi tisíc věcí, lidí, událostí, akcí. Nakonec tam přijel i Matěj, v 7 jim odjížděl vlak do Tater. A tak jsem mu aspoň stihla dát ještě pár mateřských rad typu ať se chová slušně nebo ať nemíchá alkohol. :DDD

Úplně večer, když už kluci odjeli směr Poprad, jsme se sešly ještě se Zuzou a uďály si ve čtyřech dámskou jízdu v Salámu, a tak jsem si dala horký maliny, Fantu, banánový frappé a nakonec bílý víno. Však jsme tam taky seděly dost dlouho. Ale ta servírka byla fakt příšerná, nechápu. Tupá, s odpuštěním. Cestou dovnitř i ven nás ještě u výčepu zdravili starší chlápci, už se tomu ani nedivim, ale třeba vás pobaví, když napíšu, že jedna z jejich poznámek, jak jsme odcházely, byla: "A hele, další kůzlata... A pak že nerostou!" Lol, co dodávat.

Zuza nás s Luckou odvezla do Havlovic, protože jsme se dohodly, že budu u nich spát. :D A bylo to vtipný, usnuly jsme snad až kolem třetí, probraly jsme zase tisíce věcí, lidí, událostí, akcí. Člověk by nevěřil, o čem všem se dá pořád mluvit. A taky co všechno jsme o sobě ještě nevěděly, a to se známe tak dlouho. A Lucka má doma ty spací klapky na oči jako Blair z Gossipek!! No jo, tak jsem si je musela na noc půjčit. ^^