Sysifovská práce

Den čtyřiadvacátý

Ve třičtvrtě na jedenáct jsem se vrátila domů a už v tu chvíli jsem měla spoustu zážitků. Nejdřív mi ujel první autobus, což se nakonec ukázalo jako výhoda, protože kdybych ho bývala chytila, čekala bych v nemocnici ještě o 15 minut dýl, takhle to bylo "jen" něco přes hodinu a půl. Ale vyplatilo se, protože jsem po roce zase viděla svojí oblíbenou paní doktorku. :))) A to se tam původně ani objevit neměla. Byla skvělá jako vždycky. Chlapi, řeknu vám, že kdybyste ji znali, přáli byste si, aby si tenkrát na medicíně tu gyndu rozmyslela a šla dělat radši obvoďačku/alergoložku/ORL specialistku/očařku/zubařku. A pak byste k ní zašli jednou a už měli rýmu/astma/zalehlý uši/šeroslepost/zubní kaz každej tejden. :DD No co, je to fakt kočička. ^^ :D

Stojím takhle na zastávce č. 4 na trutnovským nádraží, píšu zprávu mámě a najednou přijde chlápek, jestli nechceme svízt někdo do Úpice, že tam teď jede autem. Tak si říkám, proč ne, když je pán tak hodnej a nabízí to, budu doma minimálně o 10 minut dřív. Jen jsem se bála s ním jet sama, žejo. Ale zahlídnu holku podobně starou jako já, jak ji ta možnost taky zaujala, kývneme na sebe a obě se k tomu týpkovi připojíme. Nasednu dovnitř a v tu chvíli mi to (teprve) dojde. Je to podnikatel, vydělává si jako soukromý dopravce. Tak ve mně hrkne, že vlastně ani nevím, za kolik nás odveze, a co když bude chtít dvojnásob peněz než autobusák. Rychle jsem se zeptala, abych kdyžtak stihla z auta zase vyskočit a doběhnout veřejný dopravní prostředek. Ale chlápek si řekl o stejnou sumu jako platíme za jízdenku. Pohoda, jel bezpečně, vyhodil mě přímo před íčkem... Jediný co: neměl zapnutej pás!!! Profesionál, tyjo. :/

Dostala jsem vejplatu 994,50 korun, fakt sranda, taky to mohli dát zaokrouhleně, ne? :DD A zajímala jsem se o jedno Tunisko, Last Minute, který by vyšlo strašně levně. A to i s polopenzí. Pak jsem zadala celkový požadavky (u toho jsme se obě děsně nasmály, až jsem nečekala, že to bude takhle pohodový :D), paní šéf si to všecko zapsala i s mým telefonním číslem a teď už nezbývá než jen čekat, tak jsem zvědavá. :))

Asi do půl druhý nám netekla voda a hned jak ji pustili, mazala jsem mejt dolejší hlavní chodbu, protože za její čistotu tentokrát podle nástěnky zodpovídal pan Kalousek. :DD Ale je to teda Sysifovská práce, jen co je pravda. Vůbec není vidět, že to někdo myl tak svědomitě, jako já. Ještě že mívám v poslední době tu uklízecí náladu. :))

Obědvat jsem šla (nebo vlastně jela) na Kvíčalu na králíka, zase jsem se strašně přejedla, ale stálo to za to. A pak jsme s Káťou koukaly na Gilmorky, pro mě sice asi o 10 dílů napřed, ale nevadí. :D Když sama nemám čas se dívat, řeším to všelijak... ^^ A ještě jedna poznámka k večeru: pouštěli jsme si video ze školky z roku 96 a mně vrtá hlavou, jestli s náma náhodou nechodila do Jaromíra i Pája Šafaříková (která má mimochodem dneska narozky)...? Jedna holka jí tam byla totiž hrozně podobná.