Pivo chutnalo po chlebu

Den třiapadesátý

Číšníkem v restauraci předchozí večer nám bylo řečeno, že od Mláky už voda poteče. Netekla. Netekla až na jednu výjimku. Místo, kde se zrovna stavělo na pauzu, v takové malé osadě. Tam byl totiž zrovna docela proud, a tak když nás kluci chtěli poslat, aby nás tak odtlačili od břehu, nestihli jsme si ani vzít pádla a proud nás otočil. Takže bylo všechno mokrý. Teda naštěstí ne nic v barelech, jako se to loni povedlo chudákoj Jítě.

K obědu jsme měli rizoto v nějakým táboře nebo čemsi. A dobře, že jsme se na další cestu posilnili. A vyčůrali. Protože jsme dohromady ten den ujeli asi 25 kiláků. Přejeli jsme totiž kemp v Hamru. Naštěstí byl skoro za bukem Krkavec. Nejlepší ze všech.

Proč? Protože měli k večeři slepici na paprice s těstovinama. Protože měli sprchy zadarmo. Protože měli na záchodcích toaleťák. Protože už nelítaly vosy. Mínusy byly se ale nehledaly hůře: Protože pivo chutnalo po chlebu. Protože v jídelně hrály lesbičky Activity. Protože jsem tam byla nehezky nazvaná a křivě obviněná. A protože těsně před kempem jsem byla fakt naštvaná, mokrá, byla mi zima a ještě jsme sjížděli jez. Spíš teda takovou propust, skluzavku. Ale byla pěkná, jen kdybych tolik nemrzla. Ve čtvrt na devět večer v plavkách.

Zábavná scénka na závěr: "Dobrý den, máte lízátko prdelka?" "Máme." "Tak dvě, prosím... A ještě pendreky!" "Zelenej, modrej, žlutej, červenej." "Tak já si dám žlutej a zelenej." "A já zelenej a modrej." (copyright by: my s Dančou jako malé lolitky a pobavená obsluha stánku ^^)