Image je na nic

Den pětapadesátý

Ve středu házela Špotáková oštěpem, který se nakonec zabodl přímo do zlaté olympijské medaile. Já jsem v rychlosti balila na fesťák, neměla dostatek času, spravovala baťoh, opakovaně z něho vyndavala věci a pak je zase vracela, abych nakonec stihla autobus do Trutnova v půl druhé. Byla jsem úplně uřícená a hotová. Ale co, image je na nic, poslouchej žízeň! :DD

Mezi kolíkama se slezla spousta lidí a začali jsme už tam dost lejt (my s Luckou zlatýho amundsena energy z Billy :D). A Máťa to odpoledne zase ochutnával kokosky. No, ještěže jsme se nechali okroužkovat už dřív. Vejít poprvý do areálu bylo fakt super. Jak Jenda správně vysledoval, na některých místech, kde ještě rostla tráva, v pondělí úplně vymizela.

Co se týká večerního programu, Čankišou i Subways se povedli, Voodoo Glow Skulls už byli o něco slabší, takže Matěj ani Jenda nemusí litovat, že by prospali nějakou bombu. Jinak zajímavé je, že si vůbec nevybavuju, jak jsem na tom ve čtvrtek byla stavově, vím akorát o tom zlatým amundsenoj a troše vína, ale chodit jsem mohla a všechno hodnotila dost racionálně. Takže asi docela pohoda... 8)