Možná jsem měla i horečku

Den šestapadesátý

Výprava do Hypernovy, potom poprvé k tetě do bytu. A odpoledne to začalo. Taky jsem si totiž dala kokosky. A asi jsem možná dost pila. A celkově mam ten (pod)večer trochu v mlze, protože mi bylo blbě. Ani ne od žaludku, i když vlastně asi taky. Bolela mě hlava, bolelo mě v krku. A možná jsem měla i horečku, byla mi strašná zima, taková jako nikomu dalšímu. A pořád mě stíhal pocit, že mám určitě meningokoka a ráno už se neprobudím. To nebylo moc fajn, no...

Sháněla jsem mámě nový cédéčko Majerovek, pak jsme nekonečně dlouho s holkama čekaly na kotexech a já myslela, že se tam sesypu. Nechtěla jsem se vrátit z kempu zpět do areálu, protože mi moc nesloužily nohy. Celejch 100° a Jaksi Taksi jsem proseděla v křeči ze zimy... Pak si pamatuju Vinnetoua, jeho pozdrav přítomným. Bylo to docela působivý, když pouštěly ty scény z filmu. Potom bylo Sto zvířat, a to jsem občas nezvládala stát, tak jsem seděla. Na Buty už bylo líp a ve stanu najednou příšerný vedro. Asi jsem vážně musela mít teplotu.