Když jsem v pátek po šestý hodině ráno vstávala na tělák, měla jsem na stole od mámy vzkaz. Kromě obligátního "Vypnout topení" na něm stálo ještě připsané "Dnes je světový den antikoncepce :)". LOL. A tak jsem nevěděla, k čemu Danče dřív popřát. Jestli k tomuhle novému mezinárodnímu svátku, nebo k jejím obyčejným devatenáctým narozeninám. Samozřejmě to antikoncepce vyhrála, i když na tradiční "všechno nejlepší" se později dostalo taky.
Dopoledne se ve škole za velkých diskuzí, změn a všeobecného ruchu konečně rozhodla finální podoba našich maturantských stužek. A šerp. Jen mi ještě zbývá zavolat na bowling. A nám všem pozvat učitele. Jedinou anglinu jsme se neflákali, ale psali písemku, kde mě teda paranoidní paní učitelka dost naštvala, protože mi ji sebrala kvůli neoprávněnému podezření z opisování. A taky jsme se dozvěděli, že 26. 9. je skutečně nabitej den. Slaví se totiž i Evropský den jazyků.
A kromě již zmíněných Dančiných narozenin, jejichž oslava je plánovaná až na příští víkend k Jendovi, bylo nutné vzdát hold i těm dvěma svátkům ostatním, aby nepřišly zkrátka. A na to byl zase čas odpoledne. ^^ Stejně tak jako později na stolní hokej, nejdřív s Matějem, kdy jsem dokonce jednou vyhrála :DD, potom s bratrem na oficiální zápas v rámci rodinné ligy. :DDD A ten už jsem teda projela, ale zase jsme se celkem pobavili. (Viz. foto "větší než obvykle".)
V mobilním organizátoru se mi vyskytl přehršel různých poznámek k pátečnímu večeru. Jako tradičně od Čepelků, tentokrát za velmi zvláštních okolností odhalení (třeba mojí fotky s odporně hnědou negří klobásou *stud*...), bez jediného volného místa.
Jedna historka, mluvící za všechny ostatní: s Dančou jdeme na záchod, obě se zamkneme, já vylezu dřív. U umývadla se potkám s paní starostkou města Úpice, pozdravíme se. Ona zavadí o kliku Dančina záchoda, odkud se okamžitě ozve: "Nevotvírej mi, vole!" Starostka se začervená, je v rozpacích, zamumlá něco jako "Pardon, já nechtěla..." a zaleze do kabinky vedlejší. Já se před zrcadlem popadám smíchy za břicho, načež vyleze Danča a ještě nahlas houkne: "Cos to řikala?!" A tak ji už jen zatáhnu ven na zahrádku, kde se dozví, koho to vlastně nazvala volem. :DDD
V úplným závěru, kdy už všichni odešli a my zůstali v boxu poslední tři, nás čekalo překvapení. Teď nepočítám to zajímavé zjištění, kdy jsem přišla na to, že moje tričko má na jedné straně zvláštní spoj, zatímco na druhý ne. :DDD Ale někdo zapomněl zaplatit 2 piva a 2 medoviny :DD, takže pomalu přemýšlejte, komu to přišít... :D
Legenda k doprovodným fotografiím: 1. nápis na ceduli před naším barákem; 2. góóól aneb větší než obvykle...; 3. já v Jendově čepici :D
neděle 28. září 2008
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)